Co umí osud

Čekání

1/ Čekání je zlé /D
Nemám stání /e
Nebrání se mé
Touze vysvětlit nedorozumění /e, A
Kolikrát se věci mění /e
Bez ustání /A

2/ Vyzáblý je svět
Nevyzrálý
Zasáhly ho hned
Dobře mířené rány znenadání
Sám se nemotorně brání
Malou šavlí

Rf.:
Viním najednou, duši sklíčenou, tvou /D, E, A

3/ Připadám si svá
(Jen) když tě nemám
Přikrývám si tvář
Září nestoudně ve tmě nevidoucí
Bez hlasu písně budoucí
Nevyzpívám

Rf.:
Vidím zmatenou, duši nevinnou, tvou

4/ Vyčítám si dál
to co vítám
nehledám co svál
vítr skučící k duši neurvalý
kousíček naděje malý
ještě zbývá