Snílek z Nemanic
1/ Píseň má být veselá a já si vrásku do čela tady vrývám /a, E
Nevím co si počít mám, kudy kam se podívám, něco skrývám /a
Ale to mě nebaví, nevím co mě zastaví nepředstírat
Že jsem šťastná docela, že se mnou nic nedělá má nevíra
Víra, víra, nevíra pohled jinam otvírá nebo mlží
Sílu dává jedincům, ale taky jejich snům padat do lží
Já se lhaní vyhýbám i před pravdou uhýbám, to mě děsí
V noci myslím na nebe jak je hezky u Tebe, kdo mě spasí
Rf.:
Ano já vím přiznávám to bez legrace /a
Válku naše nepoznala generace
Dobře se máme, kdo by chtěl mít víc /d, E
O věčném životě sní snílek z Nemanic /a
2/ Ale kdo mi odpoví zdali nemám okovy, o kterých nevím
Co mi brání dojít dál, až se tíže, kterou mám, jednou zbavím
Kdopak se kdy podíval za ten převysoký val našich bytí
Rozměr další zachytil, za svou smělost zaplatil vědoucností
Co jsme odežili tu jak na dlouhém výletu uvidíme
Tam ve smyčce filmové pro nás bude jen nové, že se stydíme
Kdo to smaže Bože můj, až to bude při mně stůj a neodcházej
Jako zrno hořčičné malá víra ve mně je a tu zasej
Rf.:
Ano já vím přiznávám to bez legrace /a
Válku naše nepoznala generace
Dobře se máme, kdo by chtěl mít víc /d, E
O věčném životě sní snílek z Nemanic /a
| 
