My song for you this evening, it's not to make you sad
Nor for adding to the sorrows of this troubled northern land,
But lately I've been thinking and it just won't leave my mind
I'll tell you of two friends one time who were both good friends of mine.
Allan Bell from Banagh, he lived just across the fields,
A great man for the music and the dancing and the reels.
O'Malley came from South Armagh to court young Alice fair,
And we'd often meet on the Ryan Road and the laughter filled the air.
There were roses, roses
There were roses
And the tears of the people
Ran together
Though Allan, he was Protestant, and Sean was Catholic born,
It never made a difference for the friendship, it was strong.
And sometimes in the evening when we heard the sound of drums
We said, ''It won't divide us. We always will be one.''
For the ground our fathers plowed in, the soil, it is the same,
And the places where we say our prayers have just got different names.
We talked about the friends who died, and we hoped there'd be no more.
It's little then we realized the tragedy in store.
It was on a Sunday morning when the awful news came round.
Another killing has been done just outside Newry Town.
We knew that Allan danced up there, we knew he liked the band.
When we heard that he was dead we just could not understand.
We gathered at the graveside on that cold and rainy day,
And the minister he closed his eyes and prayed for no revenge.
All of us who knew him from along the Ryan Road,
We bowed our heads and said a prayer for the resting of his soul.
Now fear, it filled the countryside. There was fear in every home
When a car of death came prowling round the lonely Ryan Road.
A Catholic would be killed tonight to even up the score.
''Oh, Christ! It's young O'Malley that they've taken from the door.''
''Allan was my friend,'' he cried. He begged them with his fear,
But centuries of hatred have ears that cannot hear.
An eye for an eye was all that filled their minds
And another eye for another eye till everyone is blind.
So my song for you this evening, it's not to make you sad
Nor for adding to the sorrows of our troubled northern land,
But lately I've been thinking and it just won't leave my mind.
I'll tell you of two friends one time who were both good friends of mine.
I don't know where the moral is or where this song should end,
But I wondered just how many wars are fought between good friends.
And those who give the orders are not the ones to die.
It's Bell and O'Malley and the likes of you and I.
|
1/ Má píseň tento večer vás nechce zarmoutit
Jen poslouchejte příběh co smíte posoudit
Poslední dobou často sedávám doma sám
Na dva přátele dávné si při tom vzpomínám
2/ Issac Scott Banagh bydlel jen kousek přes pole
s McDonaldem dřeli spolu léta na dole
milovali tanec a hudbu veselou
a jejich smíchem Ryan Road uměl jiskřit náladou
Chorus:
Zvadlé růže, růže
Zvadlé růže
A bledé tváře lidí (jen bledé tváře lidí)
Jen tu zbyly (tady zbyly)
3/ Protestant byl Issak, Mc Donald katolík
ale přátelství tak silné, že bylo víc než zvyk
když někdy nocí znělo bubnů temné dunění
je sváry nerozdělí bylo všech přesvědčení
4/ Vždyť země co je nosí je půda k orání
a modlitby co prosí je k Bohu volání
štvanci co kdysi padli snad už jsou poslední
pak došlo k tragédii nad ránem nedělním
Chorus...
5/ Ta načekaná zpráva dost zaskočila nás
věděli jsme jistě Isaak za hudbou šel zas
ale že nevrátí se a musel zaplatit
to nechtěli jsme nikdo z nás vůbec pochopit
6/ Když ho na ramenou nesli za deštivého dne
kolem hrobu stáli - farář se modlil: „Pomstu ne!“
za klid jeho duše co do nebe smí plout
za všechny co ho znali z okolí Ryan Road
Chorus...
7/ V každé domácnosti však zase ožil strach
jednou pozdě v noci na Ryan Roud se zvířil prach
aby srovnalo se skóre, život další dohoří
tak chytli Mc Donalda přímo u (vlastních) dveří
8/ “Issak byl můj přítel“, křičel v úzkosti
ale hlas to byl moc slabý na sto let(století?) nenávisti
uši jsou vždy hluché, když chtějí pomstu svou
kdo za oko chce oko zaplatí slepotou
Chorus...
9/ Má píseň tento večer vás nechce zarmoutit
Jen poslouchejte příběh co smíte posoudit
Poslední dobou často sedávám doma sám
Na dva přátele dávné si při tom vzpomínám
10/ Nevím jak tuhle píseň ukončit najednou
přátelé nebojují a přece války jsou
nevěř těm co velí, kdopak z nich umírá?
jen McDonald a Isaak lidi jako ty a já
Chorus...
|
