Jan
1/ Na co asi čeká ten, kdo oči otvírá /E, A, H7, E
a proti proudu snů se brání jít sám /A, H7, E
rozhlíží se úkosem a v hněvu sílu sbírá /E, A, H7, E
dál věří tomu v čem byl vyučen /A, H7, E
chce věrný být a stát jak němá skála /A, H7, E
a svědectvím být věkům napořád /A, H7, E
ví co dál se bude dít, když nezůstane stát /E, A, H7, E
trápení jen bude ušetřen /A, H7, E
Rf.:
Jakou cestou dál, kdo by nezaváhal /A, H7, E, A, H7, E
Jakou cestou dál, svědomí nám slouží na podpal /E, A, E, A, H7
ukaž pravdu, za kterou bys rád stál /E, A, E, H7
za kterou bys uhořel i kdyby ses bál /A, E, A, E
2/ Už se vkrádá únava jak plíseň vlhkých zdí
Do duše i těla mučeného
Čemu srdce odolá to oči prozradí
Úzkosti jen nebuď silnější
Ať sílu má si na tom setrvávat
Co pokládá za tak důležité
Že posílá své svědectví na hranici a doufá
Vlastní lid že bude zbožnější
Rf.
|